Kopidlenskádrbna

Kostel sv. Jakuba Většího

Barokní kostel z let 1704–1705 kousek od náměstí, s oválnou lodí, malovanými oltáři a věží s cibulí. Postavit ho dal hrabě František Josef Šlik na místě gotického kostela, který vyhořel.

Kostel sv. Jakuba Většího
Kostel sv. Jakuba VětšíhoFoto: Petr1888, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons (zdroj)

Kostel sv. Jakuba Většího stojí ve svahu kousek od náměstí, mezi ulicemi Hilmarova a Vackova. Je to farní kostel a spolu se zámkem a děkanstvím nejstarší památka města. Kolem něj je ohrazený prostor bývalého hřbitova se skupinou barokních soch, kterým patří samostatná kapitola.

Pohled z náměstí ke kostelu
Pohled z náměstí ke kosteluFoto: Miloš Hlávka, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons (zdroj)

Na místě gotického kostela

Kostel tu stál už ve středověku. V roce 1361 při něm Věnek z Kopidlna založil faru. Gotický kostel z druhé poloviny 14. století vyhořel v roce 1677.

Nový barokní kostel dal na své náklady postavit hrabě František Josef Šlik a dokončen byl v roce 1705. Stavitelem byl Spannbrucker, který postavil i sousední děkanství a další stavby na šlikovském panství. Uvažuje se i o podílu slavného architekta Jana Blažeje Santiniho, doložený ale není.

Vnitřek kostela se upravoval v letech 1850–1852 a další úpravy přišly v letech 1885 a 1915. V roce 1977 prošel kostel generální opravou. Tehdy otevřeli báň na 32 metrů vysoké věži a našli v ní schránku s listinami uloženými o padesát let dřív. Listiny dostaly nový zápis a vrátily se do báně.

Oválná loď a malované oltáře

Kostel má jednu loď oválného tvaru, proloženou křížem, s pravoúhlým presbytářem a oblými sakristiemi po stranách. Nad vchodem se sloupovou edikulou a balkonem se zvedá hranolová věž zakončená cibulí se dvěma lucernami a nad střechou lodi je ještě osmiboký sanktusník.

Loď kryje nízká kupole s malbou z legendy o sv. Jakubovi Větším. Zvláštností jsou oltáře v bočních výklencích. Nejsou vyřezávané, ale namalované přímo na zdi technikou al fresco tak, že vypadají prostorově. Jsou z doby stavby kostela a jejich autor není známý. V malbách visí oválné obrazy Narození Páně a Zmrtvýchvstání od vídeňského malíře z roku 1703. Malovaný hlavní oltář v presbytáři zakrývá novogotický oltář z roku 1888.

Varhany jsou z kostelů na Kopidlensku největší a mají dva manuály.

Pouť a oprava

Kopidlenská pouť se slaví v neděli po svátku sv. Jakuba, který připadá na 25. července. Farnost od roku 2023 nemá vlastního kněze a mše tu slouží kněz z Vysokého Veselí.

V listopadu 2023 se kostel zavřel kvůli opravě krovů, střechy a fasády. Do střechy zatékalo, padaly římsy a omítka a voda ničila malby na stropě. Opravu za zhruba 6,5 milionu korun platí jako vlastník církev, přispívá i město. Práce jdou po etapách a na konci roku 2025 pořád pokračovaly.

Další kapitoly

← Všechny kapitoly