František Matěj Hilmar

František Matěj Hilmar se narodil 23. září 1803 v Nové Pace a zemřel 1. října 1881 v Kopidlně. Byl učitel, muzikant a skladatel tanečních skladeb, hlavně polek. Po něm se jmenuje hlavní kopidlenské náměstí.

Z Nové Paky do Kopidla

Na housle, harfu, flétnu a klavír se učil už jako dítě. Ve třinácti letech vyjel s novopackou kapelou do světa a procestoval s ní Rusko, Německo, Polsko i další země. Dostal řadu nabídek na službu na šlechtických sídlech, ale vrátil se domů a v Jičíně absolvoval učitelský kurz.

Jako učitelský pomocník začínal v Kopidlně, potom učil v Holíně a ve Střevači a od roku 1838 znovu v Kopidlně, kde učil 35 let. Za padesát let učitelské práce dostal stříbrný kříž s korunou. Staral se i o hudbu v místním kostele, dával soukromé hodiny a se svou kapelou hrál na zábavách i na panských sídlech.

Polky z Kopidlenska

Polka se v Hilmarově době teprve rodila. Hilmar tanec po svém upravil, jeho polky mají volnější tempo než tehdy oblíbený šotyš. Z obcí na Kopidlensku se polka rozšířila po českém venkově až do Prahy, kde se stala oblíbeným národním tancem, a odtud pronikla do Vídně, Berlína, Paříže, Petrohradu i New Yorku.

Hilmar napsal přes dvě stě tanců, hlavně polek, ale i kvapíků a valčíků, a také chrámovou hudbu, nejméně tři mše. Nejslavnější je polka Esmeralda, pojmenovaná po hrdince románu Victora Huga Chrám Matky Boží v Paříži. Jeho první polka vyšla tiskem v roce 1837, bez jména autora, a bývá uváděna jako vůbec první tištěná polka. Hilmarovu hudbu ocenili Bedřich Smetana i Antonín Dvořák.

Své skladby rozdával v rukopisech každému, kdo o ně stál, a velké jmění z nich nezískal.

Pomník na hřbitově

Na Hilmarově hrobě na kopidlenském hřbitově stojí pomník z roku 1881, pískovcová socha Krista s křížem v životní velikosti. Vytvořil ji sochař Antonín Sucharda, Hilmarův krajan z Nové Paky. Na podstavci je mramorová deska s věnováním a Hilmarovým portrétem. Socha je nově restaurovaná a pomník je volně přístupný.