Zámecký park
Anglický park kolem zámku má skoro osm hektarů. Podobu mu koncem 19. století dal František Thomayer, roste v něm 170 druhů a odrůd dřevin a stará se o něj zahradnická škola.
Park se rozkládá od zámku na jihovýchod podél Zámeckého rybníka a má 7,68 hektaru. Je otevřený celý rok a chodí se do něj branou z náměstí. Stará se o něj Střední zahradnická škola, pro kterou je zároveň učebnou pod širým nebem.
Z bažantnice park
O starších zahradách u zámku se toho moc neví. Velkou část dnešního parku dlouho tvořila bažantnice a kolem zámku stály hospodářské budovy. Změnu přinesl až Ervín Šlik. Když dokončil přestavbu zámku, pustil se kolem roku 1891, prý na přání manželky, do úpravy okolí. Plány v roce 1893 připravil pražský zahradní architekt František Thomayer, se kterým se hrabě seznámil nejspíš na zemské výstavě v Praze. Část hospodářských budov se zbourala a vznikl park.
Thomayerův plán se nikdy celý neuskutečnil, nejspíš kvůli penězům. Kolem zámku byla pravidelná zahrada s buxusem, květinovými záhony a stromkovými růžemi, na léto se sem vynášely rostliny v nádobách a zámek do výše prvního patra porůstala vinná réva a břečťan. U severovýchodního rohu zámku býval vodopád, ze kterého tekl potůček s několika můstky směrem k dnešnímu hřišti, a na břehu rybníka přístav pro loďky.
Zbytek parku je krajinářský, anglického typu: volně vedené cesty, travnaté plochy a průhledy na rybník. Jeho kostru tvoří staré duby, které zůstaly z původního lesa. Na východním okraji je kruhová vyhlídka na rybník, nejspíš uměle navršená, a vzadu park přechází v bažantnici a oboru, kde se chovali daňci. K úpravě parku patřil i palmový skleník, fíkovna a oranžérie.
Stromy z celého světa
Od roku 1948 park doplňují učitelé a studenti zahradnické školy. Roste v něm 170 druhů a odrůd dřevin, 41 jehličnatých a 129 listnatých, a patří k dendrologicky nejbohatším parkům v okolí. Jen ve střední části mezi bránou z náměstí a vodárnou, historickým domkem na břehu rybníka, je přes pět set stromů a keřů.
Za pozornost stojí třeba metasekvoje čínská a tisovec dvouřadý, jehličnany, které na zimu shazují jehličí, dále borovice osinatá, jinan dvojlaločný, lyrovník tulipánokvětý, ořešák černý, dub velkoplodý, javor okrouhlolistý, křídlatec trojlistý nebo mohutný červenolistý buk. Pod domovem mládeže je vřesoviště a za palmovým skleníkem skalka.
Staré duby park drží, ale stárnou. V létě 2023 vichřice rozlomila korunu velkého dubu za skleníkem a chybělo jen pár metrů, aby spadla na jeho střechu. Dřevo stromu předtím oslabila houba rezavec kořenový. Škola park postupně obnovuje, opravuje lavičky a zakládá květnaté louky, které ale první rok nebo dva vypadají spíš jako neposekaná tráva.
Fontána, kašna a sloupy
Mezi zahradním průčelím zámku a rybníkem je bazén s fontánou z konce 19. století. Má dvanáct laloků a průměr asi pět a půl metru a uprostřed na štíhlé noze litinovou mísu zdobenou volutami a rostlinami, ze které dřív stékala voda.
Na břehu rybníka východně od zámku stojí pískovcová kašna z první poloviny 19. století a kousek od ní renesanční sloup z konce 16. století s erby Jiřího Pruskovského z Pruskova a jeho manželky Uršuly z Lobkovic. Byl nejspíš součástí kašny na zámku Staré Hrady, který také patřil Šlikům, a do Kopidlna ho převezli při úpravě parku. V parku jsou ještě dva pískovcové sloupy z první poloviny 19. století, jeden s reliéfy okřídlených andílků a druhý před průčelím palmového skleníku, na kterém dřív stávala váza.
Plot s pískovcovými pilíři a litinovými kopími na straně k náměstí vznikl ve druhé polovině 19. století, když se měnily hranice parku. Naproti vchodu do zámku jsou od roku 1945 hroby tří sovětských partyzánů s nápisem Památce padlým hrdinům a stojí tu i socha služky, ke které se váže pověst o zazděné komorné.
Další kapitoly
-
Zámecký rybníkRybník mezi zámkem a parkem je tu už od 16. století. Napájí ho Mrlina, po hrázi vede procházková cesta, z parku jsou na něj vyhlídky a na hladině bývají labutě.
-
Rybník ZrcadloNejvětší rybník na Jičínsku leží u Mlýnce. Jeho rákosiny patří do ptačí oblasti Rožďalovické rybníky a každý podzim se tu při dvoudenním výlovu loví kapři.
-
Jak Kopidlno přišlo ke jménuO jménu Kopidlna se vypráví ledacos: o bylině, o pánech Kopidlanských i o dlouhém kopí. Jazykovědci ho ale vykládají jinak: podle místa, kde se kupilo seno.