Kopidlenskádrbna

Jak Kopidlno přišlo ke jménu

O jménu Kopidlna se vypráví ledacos: o bylině, o pánech Kopidlanských i o dlouhém kopí. Jazykovědci ho ale vykládají jinak: podle místa, kde se kupilo seno.

Jméno Kopidlna na nádražní budově
Jméno Kopidlna na nádražní budověFoto: Ben Skála, Benfoto, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons (zdroj)

Kopidlno je jméno, nad kterým se zastaví skoro každý, kdo ho slyší poprvé. První písemná zmínka o něm je z roku 1322, kdy se v listinách objevuje Petr z Kopidlna. Odkud se jméno vzalo, se ale vysvětluje různě a ne všechna vysvětlení vydrží bližší pohled.

Co se vypráví

Nejčastěji se vyprávějí dva výklady. Podle prvního dostalo Kopidlno jméno po léčivé bylině, které se říkalo kopidlen a která prý tehdy hojně rostla v okolních lesích. Podle druhého je pojmenované po pánech Kopidlanských, kteří tu postavili tvrz a začali stavět městečko. Někdy se přidává ještě třetí: jméno by mohlo pocházet ze starého spojení kopjo dlinno, tedy dlouhé kopí.

U pánů Kopidlanských to ale bylo spíš obráceně. Rod si jméno vzal od Kopidlna, ne Kopidlno od něj. Jeho nejstarší známí předci seděli ve Střevači a v Nadslavi a Kopidlno získal Zdeněk z Nadslavi až mezi lety 1365 a 1379. Jméno Kopidlno přitom v listinách stojí už o čtyři desítky let dřív.

Co říkají jazykovědci

Antonín Profous ve slovníku Místní jména v Čechách vykládá jméno podle slova kopidlo. Je postavené stejně jako bělidlo, kde se bílilo prádlo, močidlo, kde se máčel len nebo konopí, nebo napajedlo, kde se napájela zvířata. Kopidlo bylo místo, kde se zvláštním způsobem kupilo seno nebo obilí. Sloveso kopit znamenalo dělat kopky a vzniklo ze staročeského slova kopa, tedy stoh, kupa, hromada sena. Česká Wikipedie podle téhož slovníku popisuje kopidlo jako vysokou kupku sena navršenou kolem kůlu.

Vysoké kupky sena navršené kolem kůlu, u Runiny na Slovensku
Vysoké kupky sena navršené kolem kůlu, u Runiny na SlovenskuFoto: Juandev, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons (zdroj)

Nejstarší podoba jména byla podle Profouse Kopidlen, tedy dvůr nebo ves, která byla široko daleko známá svými kopidly. Lidé ale nejčastěji říkali „do Kopidlna“ nebo „z Kopidlna“ a ke jménu si přidávali slovo místo nebo město. Z toho vznikla nová podoba Kopidlno. Je zajímavé, že stará podoba Kopidlen zní úplně stejně jako jméno byliny z vyprávění.

Jak se jméno psalo

Ve starých zápisech je vidět, jak jméno přecházelo z jedné podoby do druhé. Roku 1362 se píše Kopydlna, roku 1368 Copidlen, roku 1396 už Kopidlno a roku 1406 Kopydlno. V zápisu z roku 1451 se mluví o městečku „v Kopydlně“ a roku 1527 prodal vladyka Zigmund Kopidlanský z Kopidlna tvrz a městečko Kopidlno. Německy se městu říkalo Copidlen, tedy skoro stejně jako v nejstarší české podobě.

Zámek a městečko Kopidlno na obraze Joanna Venuta z roku 1821
Zámek a městečko Kopidlno na obraze Joanna Venuta z roku 1821Foto: Joann Venuto (1746-1833), Public domain, Wikimedia Commons (zdroj)

Kopidlno má v Čechách i jmenovce. Ves Kopidlo u Kralovic na Plzeňsku se v listinách objevuje už v letech 1180 až 1182 jako Copidle a podle Profouse vzniklo její jméno ze stejného slova. Tam jméno zůstalo u slova kopidlo, u nás se z něj stalo Kopidlno.

Kopidlno nad Leštinou

Městečku se dřív říkalo také Kopidlno nad Leštinou. Ottův slovník naučný z konce 19. století píše, že Kopidlno leží „na Leštině“, a o sousední Pševsi, že je v údolí Leštinského potoka.

Ze slovníku je vidět i to, jak se jméno správně skloňuje: do Kopidlna, v Kopidlně. A kdo je odtud, je kopidlenský.

Další kapitoly

← Všechny kapitoly