Kopidlanští z Kopidlna

Kopidlanští z Kopidlna byli starý český vladycký rod, tedy drobná šlechta. Jméno si vzali od Kopidlna, kde měli tvrz, a Kopidlno drželi od druhé poloviny 14. století až do roku 1527. Dnes po nich zůstal hlavně kozel ve znaku města a jeden z nejznámějších sporů šlechtice s Prahou v českých dějinách.

Od Střevače ke Kopidlnu

Nejstarší známí předci rodu, Zdeněk ze Střevače a jeho syn Jan, žili v první polovině 14. století. Kopidlno se v listinách objevuje už roku 1322, kdy tu měl dvůr Petr z Kopidlna, rod sem ale přišel až o něco později. Další Zdeněk, který v letech 1365 až 1379 držel Nadslav, získal i Kopidlno, a roku 1383 se připomíná jeho stejnojmenný syn. Když po roce 1387 zůstali Zdeňkovi potomci nezletilí, spravoval Kopidlno, Nadslav a Střevač Bohuněk Puklice z Frýdštejna.

Čtyři Zdeňkovi synové založili vlastní větve rodu. Jedni drželi Kopidlno, jiní Loučeň, a z vnuka Petra vzešli Straníkové z Kopidlna, kteří seděli na Střevači a na menších statcích u Studence a Městce Králové. Několik z nich leží v kostele svatého Prokopa v Nadslavi, kde se dochovaly jejich náhrobní kameny. Kdy Straníkové vymřeli, se ale uvádí různě. Podle jedněch zemřel poslední z nich už roku 1580, podle jiných rod vydržel až do konce 18. století.

Tvrz, městečko a kozel

Kopidlanští si v Kopidlně postavili tvrz a kolem ní začali budovat městečko s opevněním, mlýnem a kostelem. V letech 1361–1365 prý zřídil Věnek z Kopidlna při kostele farní školu, jestli ale patřil k rodu a kdy přesně to bylo, není jisté. Tvrz byla vodní, chránily ji valy a příkopy, a na jejím místě dnes stojí zámek. Prý vyznávali učení Mistra Jana Husa a podpořili volbu Jiřího z Poděbrad za krále. Za Zikmunda z Kopidlna dostalo Kopidlno roku 1514 od krále Vladislava II. statut města a právo na výroční trhy a o devět let později i vlastní znak.

Ve znaku rodu byla černobílá kozlí hlava. Ukazují ji už sklomalby z druhé poloviny 14. století v nadslavském kostele. Ve středověku býval štít zlatý, město má dnes kozla v modrém. Kozlí hlava z rodového erbu přešla do znaku Kopidlna a drží se v něm dodnes.

Jan a jeho poprava

Nejslavnější a zároveň nejsmutnější kapitola rodu se odehrála v Praze na podzim roku 1506. Mladý Jan z Kopidlna, jemuž bylo teprve čtyřiadvacet let, přijel na svatováclavský trh. Chystal se prý do služby k nejvyššímu písaři království. Na trhu se ale dostal do sporu s rytířem Janem Cukrem z Tamfeldu a v potyčce ho zabil. Během výročního trhu přitom platil zvláštní mír a kdo ho porušil, tomu hrozila smrt.

Staroměstští konšelé dali Jana zatknout a v sobotu 3. října 1506 ho na Staroměstském rynku sťali. Kronikář Mikuláš Dačický zapsal, že ve vězení nebyl držen ani dvě hodiny. Nedopřáli mu ani zpověď. Šlechtice přitom podle tehdejšího práva měšťané soudit nesměli, a poprava proto vzbudila mezi šlechtou velký rozruch.

Jiří, škůdce zemský

Janův starší bratr Jiří se rozhodl smrt bratra pomstít. Svůj podíl na Kopidlně předem převedl na matku Elišku a bratra Zikmunda a 18. července 1507 poslal Pražanům opovědný list, tedy vyhlášení nepřátelství. Stal se tak takzvaným opovědníkem neboli zemským škůdcem. S družinou přepadal pražské kupce a formany na cestách z trhů, loupil, mrzačil a zabíjel a pálil vsi a dvory pražských měšťanů. Hořely třeba Michle, Jesenice nebo Běchovice. Pražanům nabídl smír, chtěl ale kapli za bratrovu duši a obrovské odškodné, a to odmítli.

Pražané se pomstili na Kopidlně. Roku 1508 ho jejich výprava, kterou vedl Kavan z Dědibab, vydrancovala a vypálila. Matka a bratr Zikmund ale stačili utéct, a protože Kopidlno už patřilo jim, a ne Jiřímu, stal se zemským škůdcem tentokrát sám Kavan. Nakonec se s Kopidlanskými museli smířit a za škody na Kopidlně zaplatit.

Jiří pak sloužil na hradě Starý Herštejn na Domažlicku, jehož posádka také přepadala kupce. Roku 1510 hrad dobylo krajské vojsko a pobořilo ho. Jak Jiří skončil, se jistě neví. Podle jednoho vyprávění ho při obléhání trefila do hlavy kulka z ručnice, podle kronikáře zemřel po zajetí a někteří historici připouštějí, že přežil a odešel do ciziny. Jeho příběh zpracoval Václav Kaplický v románu Škůdce zemský Jiří Kopidlanský.

Konec rodu na Kopidlně

Kopidlanští pak Kopidlno dlouho neudrželi. Roku 1527 prodal vladyka Zikmund Kopidlanský z Kopidlna tvrz a městečko Václavu Haugvicovi z Biskupic, za jehož rodu se tvrz začala měnit v zámek. Rod Kopidlanských vymřel v první polovině 17. století. Kozel z jejich erbu ale ve znaku Kopidlna zůstal.