Zámek

Zámek stojí kousek jihovýchodně od Hilmarova náměstí, mezi náměstím, zámeckým parkem a Zámeckým rybníkem. Z jižní části náměstí se k němu chodí branou. Je to čtyřkřídlá, převážně dvoupatrová budova kolem uzavřeného nádvoří a od roku 1958 je kulturní památkou.

Vodní tvrz Kopidlanských

Na jeho místě stávala vodní tvrz, chráněná valy, příkopy a na východní straně bažinami. Kdy přesně vznikla, se neví, některé texty ji kladou už do začátku 14. století. Patřila rodu Kopidlanských z Kopidlna. V roce 1508 Kopidlno vypálili Pražané, kteří se tak mstili za řádění Jiřího Kopidlanského.

V roce 1527 prodal Zikmund Kopidlanský panství Haugvicům z Biskupic a z kupní smlouvy pochází první jistá zmínka o tvrzi. Haugvicové ji v polovině 16. století přestavěli na renesanční zámek, otevřený k východu, a v téže době vznikl i Zámecký rybník.

Rychlé střídání majitelů

V roce 1559 koupil Kopidlno Kryštof Robmhap ze Suché. Na začátku 17. století připadlo Janu Rudolfu Trčkovi z Lípy, v roce 1624 ho Trčkové vyměnili s Albrechtem z Valdštejna a Kopidlno se na deset let stalo součástí jeho Frýdlantského vévodství. Po Valdštejnově smrti bylo panství zkonfiskováno a v roce 1638 ho přes Ditrichštejny získal Jindřich Šlik, císařský generál.

Sídlo Šliků

Jindřich Šlik začal zámek poškozený třicetiletou válkou opravovat a jeho syn František Arnošt dílo dokončil. Vznikla trojkřídlá raně barokní budova s nádvořím, do kterého se otevíraly arkády, a přibylo jižní křídlo s hlavním vchodem. Nad bosovaným portálem je dodnes kartuše se šlikovským erbem a pod ní letopočet 1674. Dřevěná vrata se dvěma vyřezávanými lvími hlavami jsou z 19. století. Na střeše jižního křídla je vížka s cibulovou bání a na průčelí sluneční hodiny.

Šlikům patřilo rozsáhlé panství, koncem 19. století přes 8 600 hektarů půdy včetně Prachovských skal. František Josef Šlik dal v Kopidlně postavit barokní kostel sv. Jakuba Většího a v Drahorazi kapli Božího hrobu, František Jindřich Šlik v okolí založil velkou oboru.

Poslední velkou přestavbu udělal Ervín Šlik. V roce 1875 zámek dostal novorenesanční vzhled a čtvrté, východní křídlo směrem k parku a rybníku, které nádvoří uzavřelo. Arkády se rozšířily, jižní strana dostala druhé patro a v prvním patře vznikl velký rytířský sál. Přestavbu připomíná nápis na zahradním průčelí.

Tehdy zanikla i zámecká kaple sv. Františka Serafínského. Z ní se v zámku dochovaly tři barokní obrazy: sv. František z Assisi, sv. Jan Nepomucký a sv. František z Pauly.

Spor o dědictví a konec panství

Ervín Šlik zemřel v roce 1906 bez dětí. Protože se do rodu přiženila žena neurozeného původu, což pravidla rodového svěřenství nedovolovala, soudilo se o dědictví šest let. V roce 1912 připadlo panství Weissenwolffům a poslední tu žila Jindřiška (Henrietta) Thurn-Taxisová, rozená Weissenwolffová, která Kopidlno opustila na jaře 1945.

Po válce byl velkostatek zestátněn. Zámecké vybavení, tedy nábytek, obrazy, koberce, velkou sbírku zbraní, knihovnu, porcelán, sklo i archiv, odvezli do pražských skladišť. Městské muzeum, které o část sbírek žádalo, dostalo jen pár kusů nábytku.

Zahradnická škola

V roce 1947 dalo ministerstvo zemědělství zámek s parkem a pozemky ministerstvu školství pro zahradnickou školu. Ta se sem 31. března 1948 přestěhovala z Chrudimi, kde patřila k nejstarším zahradnickým školám v českých zemích, a v dubnu se začalo učit. Prvním ředitelem byl Jakub Košťál. Dnes tu sídlí Střední zahradnická škola Kopidlno, v zámku má učebny a o park se starají její studenti a učitelé.

Vnitřek zámku je upravený pro školu, a proto do něj návštěvníci běžně nechodí. Dispozice z poslední přestavby se ale v podstatě zachovala a ve dvou místnostech ve druhém patře západního křídla jsou dřevěné kazetové stropy z 19. století. Vyzdobený zámek si můžete prohlédnout každý podzim při Kopidlenském kvítku.

Pověst o komorné a vězeň Tomáš Svoboda

K zámku se váže pověst o hraběnce, které zmizel drahocenný šperk. Z krádeže obvinila svou komornou a dala ji zazdít v rohu zámku. Šperk se prý později našel, odnesla ho ochočená straka. S pověstí se spojuje socha služky, která stojí v parku naproti hlavnímu vchodu.

Na zámku byl vězněn i hraběcí myslivec Tomáš Svoboda z Češova, evangelík, kterého v roce 1728 v Kopidlně popravili pro víru. Jeho pomník stojí u brány k zámku.