Kopidlenskádrbna

Socha služky v zámeckém parku

Dívku s košíkem u vstupu do zámeckého parku vytvořil kopidlenský rodák, sochař Jindřich Severa, a modelem mu stála jeho dcera Jitka. V Kopidlně se jí ale říká socha služky, podle staré pověsti o zazděné komorné.

Dívka s košíkem od Jindřicha Severy, lidově socha služky
Dívka s košíkem od Jindřicha Severy, lidově socha služkyFoto: Petr1888, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons (zdroj)

Kdo vejde do zámeckého parku branou z Hilmarova náměstí, uvidí kousek od cesty po pravé ruce, u skupiny magnolií a mezi záhony, sochu mladé ženy v dlouhé sukni a zástěře, která v náručí drží košík. V Kopidlně se jí říká socha služky. Sama o sobě ale se žádnou služkou nemá nic společného.

Dílo kopidlenského rodáka

Sochu vytvořil Jindřich Severa, sochař, medailér a pedagog. Narodil se v Kopidlně 5. dubna 1909 v rodině učitele. Studoval architekturu na ČVUT, filozofickou fakultu a Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl žákem sochaře Otakara Španiela. Učil kreslení na gymnáziích, za okupace se zapojil do odboje a po válce přes třicet let učil kreslení a modelování budoucí architekty na Fakultě architektury ČVUT, kde se stal docentem. Jeho práce se objevila i v umělecké soutěži olympijských her v Londýně v roce 1948.

Na rodné město nezapomínal. Kopidlnu věnoval několik svých plastik, je autorem medaile Za zásluhy o město a zajímal se o jeho minulost: zkoumal propadliny nad podzemím pod náměstím i Češovské valy. Zemřel v Praze 9. listopadu 1980. V roce 2009, ke stému výročí jeho narození, mu město udělilo čestné občanství in memoriam a v obřadní síni městského úřadu uspořádalo výstavu jeho díla.

Modelem byla dcera

Dívka v parku má podobu sochařovy dcery Jitky, která otci stála modelem. Kopidlenští se to dozvěděli od ní samotné, když s ní v roce 2008 navázali spojení. Jitka Severová, manželka hudebního kritika Jiřího Černého, pak do Kopidlna přijela, městské knihovně darovala velké množství knih z otcovy pozůstalosti a o rok později za něj převzala čestné občanství.

Kdy přesně socha do parku přibyla, se neuvádí. Při soutěži Auto klubu Kopidlno v roce 2025 měli soutěžící u sochy zapsat její název a správně bylo Úroda. Někdo jí říká také květinářka.

Proč služka

Jak socha přišla k lidovému jménu, nikdo nezapsal. Nejspíš za to může pověst o hraběnce, která na nedalekém zámku nechala kvůli ztracenému šperku zazdít svou nevinnou komornou. Ta je mnohem starší než socha sama, ale prostá dívka v zástěře s košíkem, pár kroků od zámku, se k příběhu o služebné hodila. Celou ji vypráví kapitola Pověst o zazděné služce.

Pověst v Kopidlně pořád žije. Na zazděnou služku láká rodinný výlet s tajenkou, který vede městem, kolem rybníka i zámeckým parkem. Studenti zahradnické školy z domova mládeže zase v roce 2022 natáčeli film, ve kterém se minulost prolíná se současností a jednou z hlavních postav je právě zazděná služebná.

Další kapitoly

← Všechny kapitoly