
Dnes se na radnici na náměstí slavil svatý Martin, a když se večer brzy setmí, láká to vyprávět si u kamen. Drběna se uvelebila na teplém místě a vzpomněla si na jeden úplně jiný večer v tomtéž domě. Takže poslouchejte.
Psal se rok 1906. Nad Kopidlnem se usazoval podzim, večery byly čím dál delší a lidi se těšili, že se trochu pobaví. Do města totiž přijela kočovná divadelní společnost Lipany a v jejím čele stál nikdo menší než Jára Cimrman. Velký génius to tedy byl, jenže tehdy o tom věděl hlavně on sám. Hrát se mělo v sále radnice a na programu byl Hamlet od Williama Shakespeara. Ovšem Hamlet, jakého nikde jinde neviděli.
Cimrman si totiž usmyslel, že slavné tragédii prospěje drobná úprava: vyškrtne z ní hlavního hrdinu. Postavy o princi pořád mluví, tak proč by musel lézt na jeviště? Ušetří se herec, kostým i peníze a hra prý dostane hloubku, jakou ještě nikdo nezažil. Kopidlenští si ale koupili lístky, sál byl plný k prasknutí a opona šla nahoru.
Herci přicházeli a odcházeli, probírali dánského prince ze všech stran, jenže Hamlet nikde. Ze začátku to nikomu nevadilo, divadlo se přece musí rozjet. Po chvíli se ale v hledišti začalo poposedávat. Jedna paní šeptala manželovi, že přece platili za Hamleta. Jiný soused uvažoval, že když už herci přijeli z takové dálky, mohl s nimi přijet i princ. Přišla přestávka, a Hamlet pořád nikde. Hledištěm se rozběhly dohady: zaspal? Zabloudil cestou od nádraží? A pár odhodlaných sousedů se zvedalo, že ho půjdou hledat…
Jestli se princ našel a co na to všechno řekl Cimrman, se dozvíte v celé povídačce Když se v Kopidlně ztratil Hamlet. Je namluvená, takže si ji na stránce můžete i poslechnout, třeba s hrnkem čaje v ruce. Jen pro pořádek: radnice s divadelním sálem v prvním patře stojí na náměstí opravdu, a to od roku 1875. Mééjte se!