Kopidlenskádrbna

Kostel a Boží hrob v Drahorazi

Gotický kostel sv. Petra a Pavla na místě středověké tvrze a k němu barokní kaple Božího hrobu z let 1695–1698, jedna z nejvěrnějších kopií jeruzalémského hrobu Krista v českých zemích.

Kostel sv. Petra a Pavla s kaplí Božího hrobu
Kostel sv. Petra a Pavla s kaplí Božího hrobuFoto: Czech Wikipedia user Packa, CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons (zdroj)

Kostel sv. Petra a Pavla stojí na mírném návrší na jižním okraji Drahorazi, uprostřed hřbitova. Od okolí ho dodnes odděluje příkop po středověké tvrzi. Kostel, kaple Božího hrobu a dřevěná zvonice jsou společně kulturní památkou.

Gotický kostel

Kostel vyrostl na místě zaniklé tvrze a poprvé je doložený k roku 1361. Byl farní a jeho farnost patřila k největším v jičínském děkanátu. Od poloviny 14. století k němu měli patronátní právo Kopidlanští z Kopidlna.

Z gotiky se dochoval hlavně presbytář s pětibokým závěrem a křížovou žebrovou klenbou a části zdí lodi. V roce 1809 loď prodloužili na západ, protože se do kostela nevešli věřící, a vznikl kůr s novými varhanami. Z té doby je i krov se střechou, která sjednotila výšku lodi a presbytáře. Koncem 19. století dostal kostel novogotické vybavení a na hlavním oltáři stojí sochy sv. Petra a Pavla a vedle nich sv. Cyrila a Metoděje.

Kaple Božího hrobu

Kapli Božího hrobu dal ke kostelu přistavět hrabě František Josef Šlik se svou první manželkou Silvií Kateřinou, rozenou Kinskou. Pražský arcibiskup stavbu povolil 31. května 1695 a ještě téhož roku se začalo stavět. Na desce nad vchodem do kaple je latinský nápis, že kaple napodobuje Boží hrob v Jeruzalémě, s letopočtem 1698, kdy byla vysvěcena. Šlikovský a kinský erb jsou na průčelí kaple.

Stavbu vedl Josef Gilmetti, stavitel z italské oblasti Como, který se usadil v Jičíně a psal se tu Gilmet. Kamennou výzdobu a nejspíš i sochy Panny Marie pod baldachýnem a ležícího Krista v hrobě vytesal kameník Matěj Vocásek, také usazený v Jičíně. Zemřel v prosinci 1697 ve 37 letech a vysvěcení kaple se už nedožil.

Kaple věrně opakuje starší kapli Božího hrobu ve Slaném a patří k nejvěrnějším kopiím jeruzalémského Božího hrobu v českých zemích. Do hrobové komory se vchází nízkým otvorem, před kterým se člověk musí hluboko sklonit. Komora je skoro bez světla a socha ležícího Krista je podle historika umění Tomáše Řepy nejspíš jediná původní socha, která se dochovala přímo v prostoru, pro který vznikla.

Papež Benedikt XIV. udělil kapli plnomocné odpustky a jezdily sem poutě, hlavně před Velikonocemi. Kaple se opravovala v letech 1834 a 1886 a v roce 1998 ji restaurovali.

Zvonice

V severozápadním rohu hřbitova stojí dřevěná zvonice z roku 1893, nejspíš kopie starší zvonice. Visí v ní renesanční zvon z roku 1616.

Dřevěná zvonice z roku 1893
Dřevěná zvonice z roku 1893Foto: jib, CC0, Wikimedia Commons (zdroj)

Opravy a návštěva

Věžička na střeše kostela dostala v roce 1901 novogotický tvar s ostrou stříškou a lomenými oblouky. V letech 2015–2018 ji opravili, vlastně postavili znovu v podobě z roku 1901, a v srpnu 2018 do nové makovice uložili pamětní zápis o historii kostela. Pak se pokračovalo opravou střechy.

Kostel je filiální kostel kopidlenské farnosti a mše se v něm slouží jen občas, hlavně o pouti na svátek sv. Petra a Pavla koncem června. Na Velký pátek bývá odpoledne otevřený i s kaplí Božího hrobu a v prosinci 2025 v něm zpíval adventní koncert pěvecký sbor Smetana, protože kopidlenský kostel byl v opravě.

Další kapitoly

← Všechny kapitoly