Škola v ulici Tomáše Svobody

Kdo jde od nádraží do města, mine po pravé straně velkou školní budovu se zdobnou světlou fasádou a plotem s cihlovými sloupky. Postavili ji pro měšťanskou školu, později se jí říkalo budova druhého stupně. Od roku 2024 sem chodí všechny děti základní školy, od prvňáčků po deváťáky. Za ní stojí jídelna s učebnami, víceúčelová sportovní hala a hřiště.

Jak Kopidlno přišlo k měšťanské škole

Měšťanské školy navazovaly na obecnou školu a dávaly dětem víc než jen základy. Na konci 19. století je chtělo kdejaké město v okolí: Sobotka měla svou od roku 1891, Jičín od roku 1895, Libáň a Rožďalovice od roku 1896. Kopidlenská místní školní rada o měšťanskou školu pro chlapce požádala ve stejném roce, v roce 1898 ale dostala zamítnutí. Úřady se bály, aby nová škola neubrala žáky školám v Libáni a Rožďalovicích.

Kopidlenští to nevzdali. V roce 1900 žádost obnovili, sousední Cholenice slíbily, že se na škole budou podílet, a u zemského výboru se za ni přimlouval zemský poslanec Josef Kotlář, rolník ze Pševsi. Po dlouhých průtazích přišlo povolení v roce 1903. Prvním ředitelem chlapecké měšťanské školy se stal Metoděj Bejr, který si o místo v Kopidlně sám požádal a vedl školu do roku 1914. O čtyři roky později přibyla i měšťanská škola pro dívky. Vlastní budovu ale ani jedna neměla.

Škola, kterou napřed zabrala válka

Se stavbou nové budovy začalo město těsně před první světovou válkou. Za války budovu zabrali pro vojenské účely a ta doba se na ní podepsala tak, že ji potom museli opravit. Žáci do ní poprvé usedli až 15. září 1921.

V roce 1922 přišla osmiletá školní docházka a kopidlenská škola se časem stala újezdní: kromě Kopidlna do ní chodily děti z Ledkova, Bílska, Bartoušova, Běchar, Budčevsi, Drahoraze, Cholenic, Keteně, Labouně, Mlýnce, Pševsi, Únětic a Vršců. Ve škole učil i pozdější ředitel Severa, který do roku 1933 psal městskou kroniku. Před školou stojí pomník prezidenta Masaryka, ke kterému město dodnes nosí věnce, třeba k výročí vzniku republiky.

Za okupace a po válce

Za protektorátu dostala škola německé nápisy, z rozvrhu zmizela občanská nauka a dějepisu ubývalo. Učitelé museli skládat zkoušky z němčiny. Několik z nich, mezi nimi František Karpíšek, František Fejfar, Jindřich Karpíšek a Jindřich Veleba, se zapojilo do odboje a skončilo ve vězení. V roce 1944 museli další učitelé ze školy kvůli totálnímu nasazení.

Po válce se v roce 1946 oddělila chlapecká a dívčí škola, každá s vlastním vedením. Jen o dva roky později přišla jednotná škola a s ní i politika. Jednoho z poválečných ředitelů, učitele, který za války přežil koncentrační tábor, prý odvolali kvůli fotografii se třídou před sochou T. G. Masaryka.

Dílny, jídelna a pokus pro celý okres

Od roku 1956 se žáci učili i prakticky, v dílnách a na školním pozemku. Dílnu si v roce 1964 postavili svépomocí učitelé, žáci a rodiče. Kvůli rostoucímu zájmu o obědy se v roce 1957 začala stavět nová kuchyně s jídelnou. Na osm let od školního roku 1972/73 vybralo ministerstvo kopidlenskou školu k ověřování nového způsobu výuky a připravovali se tu učitelé z celého okresu Jičín. Podle toho, co tu vyzkoušeli, se pak učilo na všech školách až do roku 1990.

Školník dlouho topil v celé budově sám v kamnech. To skončilo až v roce 1981, kdy školu napojili na ústřední topení z nové kotelny u jídelny. V polovině 80. let chodilo do školy 385 dětí a učilo je 21 učitelů. Když v roce 1986 zavřeli kvůli propadajícím se stropům školu u kostela, část menších tříd se nastěhovala sem.

Devítiletá škola

Od školního roku 1996/97 je škola devítiletá, s prvním stupněm do páté třídy a druhým od šesté do deváté. Dětí v těch letech přibývalo, až se do dvou budov nevešly a čtyři třídy se učily v pavilonu zahradnické školy. Od roku 2003 je škola samostatná a patří k ní i mateřská škola v Havlíčkově ulici a školní jídelna.

Stará budova ale chátrala: omítka opadávala, hliníková střecha, okna, podlahy i rozvody topení byly ve špatném stavu a v některých třídách chyběla voda. Město proto začalo školní areál opravovat po kouscích. V roce 2006 otevřelo opravenou jídelnu, nad ní vznikly nové učebny, v roce 2009 sportovní hala a ve školním roce 2016/17 dostala stará budova novou střechu z pálených tašek a nový strop ve třetím patře.

Velká oprava

Na celou budovu došlo v roce 2019. V červnu se vystěhovala, druhý stupeň se přestěhoval do školy u kostela a od července začala rozsáhlá přestavba. Uvnitř vznikly nové odborné učebny, budova dostala zpátky zdobnou fasádu a k tomu přibyl nový vstup, spojovací chodba se šatnami k jídelně a hale a nový plot kolem celého areálu. Do toho přišel covid i zpoždění dodávek, a tak se termín několikrát posunul. Stavba, kterou postavila firma Stavební centrum Hlušice, vyšla na zhruba 66 milionů korun a část zaplatily evropské dotace.

Slavnostní otevření proběhlo 16. září 2022. Sto let od první hodiny v budově připadlo už na rok 2021, a tak se slavilo „100 + 1“. Areál se na dva dny otevřel veřejnosti a bývalí žáci si mohli prohlédnout učebny jazyků, fyziky a chemie s digestoří, přírodopisu s mikroskopy, počítačové učebny i aulu. Ve stejný den převzala škola titul Fairtradová škola.

Škola dnes

V září 2024 se do budovy nastěhoval i první stupeň. Místa bylo dost a škola u kostela přitom spotřebovala za rok energie zhruba za milion korun, víc než celý areál druhého stupně i s halou. Školu od srpna 2023 vede Roman Kotlář, po Pavlu Bernému, který byl ředitelem přes patnáct let.

Chodí sem děti z Kopidlna i okolních obcí. Škola staví na programech proti šikaně a pro dobré klima ve třídách, učí se i venku a deváťáci píšou a před komisí obhajují absolventské práce. Má žákovský parlament, spoustu kroužků a odpoledne družinu. Ke škole dál patří mateřská škola a jídelna v Havlíčkově ulici, kde se vaří i pro další školy v okolí.