Víceúčelová sportovní hala

Za základní školou v Tyršově ulici stojí velká bílá stavba bez ozdob. Zvenku nevypadá nijak slavně, uvnitř se ale od rána do večera něco děje: dopoledne tu mají tělocvik školáci, odpoledne kroužky a večer dospělí, kteří si přijdou zahrát volejbal, nohejbal nebo si zacvičit. Víceúčelová sportovní hala patří městu a slouží od prosince 2009.

Škole chyběla tělocvična

Kopidlenská škola dlouho neměla pořádné místo na tělesnou výchovu. Město přestavovalo školní areál po etapách: v září 2007 otevřelo opravenou jídelnu a nad ní nové učebny. Ve druhé etapě mělo přijít to, co škole chybělo nejvíc: sportovní hala a k ní spojovací chodba se šatnami, která by halu propojila s hlavní budovou a s jídelnou.

Bez peněz zvenčí by se taková stavba v malém městě postavit nedala. Město proto v roce 2008 požádalo o dotaci z evropského Regionálního operačního programu Severovýchod a zastupitelé už předem vybrali stavební firmu STAMP z Náchoda, se kterou měla smlouva platit jen v případě, že dotace přijde. Přišla: z celkových asi 32 milionů korun zaplatila 92,5 procenta, tedy přes 29,6 milionu. Město doplatilo zhruba 2,4 milionu.

Stavba s překvapeními

Stavět se začalo 6. října 2008, a to nejdřív tím, že se přeložily elektrické kabely vedoucí přes školní dvůr. Pracovníci místního hospodářství pokáceli stromy, které stály v cestě, a firma začala kopat základy. Hned na začátku přišla překvapení: bagr překopl další kabel, který napájel školní dílny, a v základové spáře se objevila stará zapomenutá studna.

Pak přišla zima, jaká už dlouho nebyla, s mrazy a spoustou sněhu. Práce nabraly tempo až v únoru 2009, kdy se na betonové desce začaly zvedat zdi. Firma si vyžádala měsíc navíc a hala tak měla být hotová do konce září. Větší starost ale mělo město s chodbou a šatnami: na ty dotace nebyla, a bez alespoň jejich části by se hala nedala zkolaudovat. Zastupitelé si proto vzali úvěr asi na 4,3 milionu korun a postavil se jen nezbytný kus.

Na podzim se pokládala sportovní podlaha, v listopadu firma halu předala městu a 1. prosince 2009 ji Kopidlno slavnostně otevřelo. Přišlo přes sto lidí, po krátkých proslovech vystoupily mažoretky a horolezci předvedli, co umí na umělé stěně. Návštěvníci si pak mohli projít celou budovu.

Co je uvnitř

Srdcem stavby je velká hala vysoká 8,5 metru s dřevěnou palubovkou o rozloze asi 700 metrů čtverečních. Vejdou se na ni dvě nohejbalová hřiště vedle sebe a hraje se tu volejbal, florbal, sálová kopaná, tenis, badminton i basketbal, na který má hala výsuvné koše. Výsledky a čas ukazují světelné tabule. V rohu haly je lezecká stěna.

V patře je menší sál s kobercem a zrcadly na stěně, kterému se říká zrcadlový. Cvičí se v něm jóga a zdravotní cvičení, tančí se tu a jezdí na spinningových kolech. Další sál patří posilovně, která byla nejdřív v soukromých rukou a od podzimu 2020 ji vede sama hala. K tomu šatny, sprchy a sklad nářadí.

Hala, která praská ve švech

Někteří lidé tehdy pochybovali, jestli město s tolika sportovišti novou halu vůbec potřebuje. První správkyně Eva Chaloupská, která založila kroužek mažoretek, na to odpovídala jednoduše: hala se stavěla hlavně pro školu a veřejnost ji dostala navíc. Zájem byl od první zimy takový, že se termíny zamlouvaly měsíc dopředu. Přes zimu v hale trénovali kopidlenští fotbalisté, hrál se florbal a nohejbal, rodiče s malými dětmi chodili cvičit na nářadí a maminky na mateřské do klubu Klubíčko. Pro lezeckou stěnu se od podzimu 2010 našel kroužek, do kterého chodilo kolem šestnácti dětí.

Čísla to potvrzují. V roce 2015 tu žáci školy odcvičili přes tisíc hodin a veřejnost dalších téměř osm set, z toho víc než třetinu fotbalisté při zimní přípravě. Na sport ale hala neslouží jen: konal se tu dětský karneval, putovní výstava o pravěku pro školáky, přednášky o zdravých zádech nebo rybářské soutěže.

Správkyň se v hale za ta léta vystřídalo několik, nejdéle tu vydržely Jitka Kymličková, která v hale sedm let vedla i cvičení pro ženy a děti, a od roku 2020 Dagmar Hlubučková. Za ní přibyly spinningová kola, volejbal pro děti, který vede trenér Martin Kinčl, nebo několikahodinové spinningové maratony.

Vichřice, covid a první malování

Hala má za sebou i horší chvíle. Vichřice 29. října 2017 částečně srolovala oplechování střechy a voda zatekla do velké tělocvičny, do sálu v patře i na toalety. Oprava střechy stála skoro osmdesát tisíc korun.

Rok 2020 pak správkyně nazvala „zavíracím“. Hala se kvůli covidu několikrát zavřela a zase otevřela a o Vánocích zůstala poprvé za jedenáct let úplně prázdná. Volný čas na začátku roku 2021 využila k opravám: poprvé od otevření se vymalovalo, posilovna dostala zpevněnou podlahu s pryží pod těžké činky a stěny skladu nářadí obložení, aby je stojany na sítě neničily.

Chodba se šatnami po dvanácti letech

Dlouho slibovaná spojovací chodba se dočkala až při velké přestavbě hlavní budovy školy, která začala v roce 2019. Spolu s rekonstrukcí hlavní budovy vznikl nový vstup a krytý koridor se šatnami, který propojil školu, jídelnu a halu. Děti tak už nemusí na tělocvik a na oběd chodit kolem celé školy a pořád se přezouvat, což školáci sami pochválili.

V červnu 2023 přibylo za školou venkovní multifunkční hřiště s umělým povrchem. Osvětlení na něj postavili pracovníci místního hospodářství sami, protože nabídka firmy byla pro město moc drahá. Hřiště spravuje hala: půjčuje na něj sítě a míče a domlouvá termíny.

Hala dnes

Dopoledne halu dál používá hlavně základní a mateřská škola, odpoledne a večer kroužky, kluby a kdokoli, kdo si ji pronajme. V nabídce je jóga, zdravotní cvičení, kruhový trénink, bodystyling, jumping, spinning, volejbal i posilovna. V létě hala pořádá příměstské tábory, v posledních letech až čtyři týdny, a před nimi přespávačku, na kterou v roce 2026 přišlo třiadvacet dětí. Kolem haly se sešla i turistická parta, která vyráží na kole nebo pěšky po okolí.

Starosta o ní v roce 2025 napsal, že hala je kapitola sama pro sebe, že ji Kopidlnu závidí celé okolí a že najít v rozvrhu volné okénko není snadné. Co se zrovna cvičí a kdy jsou volné termíny, zveřejňuje hala na svém webu a na Facebooku.