Sokolovna

Na rohu Tyršovy ulice a ulice Tomáše Svobody stojí světlá budova s nápisem SOKOL nad vchodem, kamenným soklem a velkým sokolem s rozpjatými křídly na střeše. Kopidlenská sokolovna slouží od roku 1932 jako tělocvična, ale hlavně jako velký sál pro celé město: hrálo se v ní divadlo, promítaly filmy, konají se tu plesy, taneční kurzy i dětské karnevaly. Od září 1996 je kulturní památkou.

Deset let shánění peněz

Kopidlenská tělocvičná jednota Sokol vznikla už v roce 1894, cvičila ale v pronajatých prostorách, třeba v sále radnice. O vlastní budově začali sokolové vážně uvažovat po vzniku republiky v roce 1918. Kopidlno tehdy mělo kolem 2 700 obyvatel a se sousedními obcemi do města spádovalo na dvanáct tisíc lidí, takže sál pro cvičení a společenský život tu opravdu chyběl. V roce 1922 jednota koupila pozemek o výměře 19 arů. Nejdřív se mluvilo o stavebním družstvu, nakonec ale členové rozhodli, že budova bude patřit přímo Sokolu. Peníze se sháněly sbírkami, zábavami a žádostmi o státní podporu.

První plány nakreslil pražský architekt Krásný, jeho návrh se ale spolku zdál příliš drahý. Přepracování proto dostal jičínský architekt Čeněk Musil, který v těch letech navrhl i sokolovny v Lázních Bělohradě a Židovicích a v Jičíně třeba obchodní akademii. I tak rozpočet vyšplhal na víc než 730 tisíc korun, na tehdejší dobu obrovskou částku. V roce 1928 sokolové přikoupili dalších 16 arů a k desátému výročí republiky položili základní kámen, za doprovodu městské slavnosti a karnevalu na náměstí.

Stavba v době krize

Pak přišla světová hospodářská krize a nadšení pro drahou stavbu u části členů opadlo. Stavět se v takové době zdálo jako velké riziko, sokolové se do toho ale nakonec pustili. Stavbu převzali stavitelé Josef Šmelhaus a František Janata z Městce Králové. Kupoval se co nejlevnější materiál a šetřilo se, kde to šlo, a na stavbě pomáhali sami členové jednoty i dělníci z kopidlenského cukrovaru. Některé úspory se přesto během stavby rušily, protože stavitelé nechtěli, aby na tom budova byla hůř. Tak se třeba nakonec rozhodlo i pro ústřední topení.

Sokolovnu slavnostně otevřeli v pátek 28. října 1932, ve čtrnácté výročí vzniku republiky a v roce, kdy by se dožil sta let zakladatel Sokola Miroslav Tyrš. Městem prošel velký průvod, přijel ministr Bohumír Bradáč a starosta sokolské župy a zároveň starosta Jičína Josef Matějka. Sokolové předvedli tělocvičnou akademii a den zakončila sokolská veselice. Datum otevření je dodnes vytesané v pískovcovém soklu budovy.

Jak sokolovna vypadá

Je to funkcionalistická stavba obdélníkového tvaru, delší stranou otočená do Tyršovy ulice. Hlavní vchod je na nároží k ulici Tomáše Svobody: z chodníku se po obloukovém schodišti o šesti schodech vejde proskleným vstupem do haly. Vpravo od vchodu vystupuje v horním podlaží oblý arkýř se třemi okny a nad ním na střeše, mezi dvěma stožáry na vlajky, sedí plastika sokola s roztaženými křídly. Spodek budovy obkládá pískovec. Uvádí se, že jde o zdařilou ukázku českého purismu a o jednu z nejlepších staveb Čeňka Musila.

Ze vstupní haly vede schodiště na balkon a terasu a dveře do velkého sálu s jevištěm, vedle sálu je nářaďovna. Jeviště je propojené s kuchyní a výčepem, které při plesech slouží i jako šatna. U balkonu je promítací kabina a místnost pro schůze. Pod jevištěm se schovává propadlo, orchestřiště a budka pro nápovědu, v suterénu byl byt sokolníka, který se o budovu staral, a kotelna. Zadním vchodem se vychází na dvůr k letnímu cvičišti.

Sál pro celé město

S otevřením sokolovny se sem z radnice přestěhovala velká část společenského života. Za války, kdy se divadlo skoro nehrálo, bylo promítání filmů v sokolovně jedinou kulturou ve městě. Učitel Karel K. Chvalovský tu přesto nastudoval operetu Dům u tří děvčátek a s dětmi z obou kopidlenských škol hrál dětské operetky. Později se do sálu přestěhovali i ochotníci, když jim přestalo stačit jeviště v restauraci u nádraží. Třeba na Boží hod 1968 tu hráli operetu Na tý louce zelený.

Hlavně je ale sokolovna místem plesů. Pamětníci vzpomínají, že tu bývaly nejméně čtyři do roka: myslivecký s tombolou plnou zajíců a bažantů, zahradnický, na který prý jednou přišlo přes osm set lidí, sportovní, motoristický a na konci sezony maškarní merenda. Později se sem od nádraží přestěhovali i hasiči a na jejich první ples v sokolovně se namačkalo kolem 650 lidí. Na hřišti za sokolovnou se v sedmdesátých a osmdesátých letech hrál bluegrassový festival Banjo Jamboree, kvůli kterému se Kopidlno stalo pojmem mezi muzikanty z celé republiky.

Starost o starou budovu

Údržba velké budovy stojí víc, než kolik vynese nájem za plesy. Topení, elektřina, voda a pojištění jsou pro jednotu největší výdaj. V červnu 2013 zasáhla Kopidlno blesková povodeň a voda zaplavila i suterén sokolovny i s kotelnou. Kotel na uhlí byl celý pod vodou a už nikdy pořádně netopil, a tak sokolové na konci roku 2014 přešli na plyn. Nová kotelna stála víc než 360 tisíc korun a jednota ji zaplatila z vlastních peněz a z příspěvku města.

V roce 2023 se s pomocí dotace kraje vyměnily rozpadlé dveře a okna na balkonu v prvním patře a vnější křídla oken v předsálí. Protože jde o památku, musela být nová okna dřevěná a podle přísných požadavků památkářů, takže práce vyšla dvakrát dráž a stihla se jen polovina plánu. Okna vyrobil kopidlenský rodák, truhlář Libor Valenta, a členové Sokola pomáhali na brigádách. Na další okna se teprve šetří.

Sokolovna dnes

Budova dál patří Tělocvičné jednotě Sokol Kopidlno. V roce 2023 měla 65 členů a čtyři oddíly: stolní tenisté trénují a hrají zápasy na jevišti, ženy se v sále jednou týdně scházejí ke cvičení a starají se i o úklid, dál jsou tu nohejbalisté a táborníci, kteří každé léto jezdí s dětmi do Ledců. Hlavně ale sokolovnu pronajímají všem, kdo v Kopidlně potřebují velký sál, a při plesech a dalších akcích sokolové sami obsluhují kuchyni, výčep, bar i šatnu.

Zimní sezona patří plesům. První bývá hasičský, pak městský, který má každý rok jiné téma a jinou výzdobu (ledový v roce 2024, zrcadlový v roce 2025, královský v roce 2026), a maturitní ples zahradnické školy. Na jaře následuje dětský karneval, na který v březnu 2025 přišlo přes 180 lidí. V létě, obvykle jednou za dva roky, sokolové pořádají taneční kurz pro mladé zakončený věnečkem a v prosinci tu škola pořádá vánoční jarmark a koncert. Hraje se tu i divadlo: když v listopadu 2025 přijela s komedií Rozptýlení herecká společnost se známými jmény, byl sál vyprodaný během pár dní.

Ožívá i areál za budovou. Nohejbalisté od roku 2017 svépomocí obnovují antukový kurt a město pak u sokolovny vybudovalo běžecký ovál, cvičební prvky a v roce 2025 pro děti lezeckou sestavu Kudlanka a nový plot. Hřiště přes den využívá škola a družina, a protože ho stíní vysoké stromy, vrátily se sem v roce 2025 po delší přestávce i Kopidlenské slavnosti. Dvakrát, v roce 2008 a v únoru 2024, se v sokolovně předávaly i regionální kulturní ceny Jivínský Štefan.