TJ Sokol Kopidlno
Spolek o skoro čtyřicet let starší než jeho sokolovna. Od roku 1894 tu sokolové cvičili, pořádali slety a přednášky, přežili zákaz a dnes hrají stolní tenis a nohejbal, učí mladé tancovat a osmdesát let vozí děti na tábor do Ledců.
Kdo v Kopidlně řekne Sokol, myslí tím většinou velký sál na rohu Tyršovy ulice. Jenže sokolovna je jen dům. Lidé, kteří ho postavili a dodnes se o něj starají, tvoří Tělocvičnou jednotu Sokol Kopidlno, spolek o skoro čtyřicet let starší než jeho budova. Za víc než sto třicet let tu cvičili s tyčemi a kužely, pořádali přednášky a slety, přežili zákaz i několik přejmenování a dnes hrají stolní tenis a nohejbal, učí mladé tancovat a každé léto odvážejí děti na tábor do Ledců.
Jednota pro Kopidlno a okolí
Sokol vznikl v Praze v roce 1862 a odtud se během následujících desetiletí rozšířil do měst a vesnic po celé zemi. Kopidlno přišlo na řadu v roce 1894: v dobovém soupisu jednot založených toho roku stojí „Kopidlno a okolí“ a tak se spolek jmenoval i později, v novinách z roku 1901 se podepisuje jako Tělocvičná jednota Sokol pro Kopidlno a okolí. V roce 1895 ji přijala do svazku sokolská župa, kam patřily jednoty od Železného Brodu po Liberec. Později patřilo Kopidlno do župy Čížkovy, spolu s Jičínem, Libání, Hořicemi, Železnicí nebo Rožďalovicemi.
Spolek rychle rostl. Ve statistice z roku 1897 má Kopidlno 115 členů, dvakrát tolik co sousední Libáň. Vlastní tělocvičnu neměl, cvičilo se v pronajatých prostorách a na veřejná vystoupení se chodilo ven. Sokol přitom nebyl jen tělocvik. Bratři pořádali přednášky a Tyršovy večery, v roce 1898 sem z Prahy přijel Gustav Feifar mluvit o zlidovění tělocviku a v listopadu 1899 vyprávěl bratr Míšek o spisovateli Václavu Beneši Třebízském. V radním domě se v únoru 1903 konala maškarní merenda, člen za dvě koruny, nečlen za tři. A v srpnu 1901 uspořádala jednota v lese dětskou slavnost: lesní správa hraběte Schlika půjčila místo, ozdobené povozy vypravil centrální ředitel panství a národním tancům děti naučil medik Bohumil Jůza.
Slety na kopidlenské louce
Dvakrát se v Kopidlně sešla celá župa. Poprvé v neděli 6. srpna 1899, kdy se tu konalo vůbec první cvičení župy Čížkovy. Jednoty z Jičína, Dolního Bousova, Rožďalovic, Sobotky, Libáně, Železnice a Kopidlna se sešly „na Sklípku“, průvodem došly před radnici, kde je přivítal starosta s městskou radou, a pak na cvičiště. Osmačtyřicet bratří cvičilo s tyčemi, deset družstev na nářadí a dvaatřicet kroužilo s kužely. Největší pochvalu sklidil v časopise domácí dorost, jeho kázeň prý byla vzorná. Hůř dopadla společná cvičení, kterým se část diváků smála, že jsou pro děti.
Podruhé přijela župa 13. srpna 1911, tentokrát na závody a slet. Průvod zastavil před radnicí, kde hosty přivítal starosta jednoty a člen městské rady bratr Míšek, a pokračoval na soukromou louku, která sloužila jako cvičiště. Šatny byly až ve škole uvnitř města, takže cvičenci museli přes Kopidlno procházet v úboru. Zpravodaj sokolské obce nic neomlouval: dopolední zkouška se nepovedla a velitelé četli povely z papírků. Na závodech se přitom Kopidlenským dařívalo, v roce 1900 vyhrálo jejich družstvo župní závody v nižším oddělení.
Lípy, akademie a vlastní dům
Dne 1. května 1919 vysadili kopidlenští sokolové před školou v ulici Tomáše Svobody dvě lípy na počest vzniku republiky, lípu Svobody a Masarykovu. Promluvil starosta Míšek, zpívaly tři místní pěvecké sbory a sestra Maršálková přednesla báseň Lípa. Lípa Svobody tam roste dodnes, druhá se nedochovala. Pamětník vypráví, že do ní uhodil blesk, ale potvrzené to není.
Největším dílem jednoty je kopidlenská sokolovna otevřená 28. října 1932, kterou sokolové deset let plánovali a na které v době krize sami pomáhali. Jedna z tehdejších školaček později vzpomínala, jak se s kamarádkou chodily do nové budovy o hodinu dřív a prolézaly ji od šaten po balkon. Cvičení vedla sestra Steklá a později Hrdinová, děvčata nacvičovala skladbu na slet a vystupovala s ní i v Libáni a v Železnici. Na veřejných akademiích se hrálo o to, kdo diváky překvapí víc: jednou děvčata předváděla šestici poníků v cirkusu, jindy tančila jako baletky v růžových šatech před černým horizontem. V roce 1935 sokolové podle dobových zápisů nacvičovali i besídky a divadelní hry.
Zákaz a nová jména
Za okupace šlo gestapo po sokolských činovnících stejně jako po dalších odpůrcích režimu. Po válce se Sokol nadechl jen nakrátko: po únoru 1948 byl násilně zlikvidován. Jak to vypadalo v Kopidlně, je dobře vidět na fotbalistech, kteří se tehdy museli pod jednotnou tělovýchovu vejít. Ze Sportovního klubu Sparta se v roce 1948 stal Sokol Sparta, v roce 1952 Tatran a v roce 1958 TJ Sokol. Pod hlavičkou Sokola se v Kopidlně hrál i tenis, v tomhle oddílu vynikli hráči jako Karel a Vladimír Číhalovi nebo Anička Kubánková.
Po roce 1989 se Česká obec sokolská obnovila a její součástí se znovu stala i kopidlenská jednota. Fotbalisté šli vlastní cestou a v listopadu 1992 se zaregistrovali zvlášť. Dnešní FK Kopidlno tedy se Sokolem sdílí kus historie, ale ne hlavičku.
Tábor v Ledcích
Nejdelší souvislou tradicí jednoty je dětský tábor v borovém lese u Ledců na Mladoboleslavsku, kousek od rybníka. Traduje se, že místo objevili v roce 1946 lékaři Baudyš a Jedlička a ještě téhož léta se tu konal první sokolský tábor. Nejstarší chata pamatuje právě tenhle rok a kamna v kuchyni prý první tábory taky. Po zničení Sokola jezdily děti do Ledců dál, jen s přestávkami a pod různými názvy kopidlenské tělovýchovy, zhruba od roku 1960 pak každé léto bez přerušení. Po obnově Sokola je to znovu tábor TJ Sokol Kopidlno a v roce 2026 oslavil osmdesátku.
Od roku 2005 patří celý areál jednotě. V roce 2008 dostala chata, kterou sokolové koupili od firmy, nové patro a tábor sprchy s teplou vodou, což na místě bez elektřiny není samozřejmost. Spí se v chatách a podsadových stanech. Přípravy začínají už v lednu výběrem tématu a od dubna následují brigády: úklid po zimě a po divokých prasatech, čištění studánky s pitnou vodou, stavba umýváren. Všechno dělají členové Sokola a jejich kamarádi ve svém volném čase.
Čtrnáct dní tu tráví obvykle kolem devadesáti dětí z Kopidlna, Libáně, Rožďalovic i ze vzdálenějšího okolí, v jubilejním roce 2026 jich přijelo 63. Každý rok má tábor svou velkou hru a vedoucí kvůli ní hrají scénky a vyrábějí kostýmy: Asterix a Obelix, král Artuš, Limonádový Joe, Fantomas, Indiana Jones, naposledy Robin Hood. K tomu patří sportovní a střelecká olympiáda, noční stezky odvahy, táborové ohně a koupání v rybníce, ráno nástup k vlajce. Když se v září 2016 sešly přímo v táboře generace táborníků, přijelo jich skoro padesát, nejstaršímu bylo přes osmdesát. Základnu využívají i další: studenti zahradnické školy na sportovní kurz, Klub dětí z Dobrovice a v srpnu členové a jejich známí na dovolenou.
Stolní tenis na jevišti
Pingpong se v sokolovně hraje doslova na jevišti, tam oddíl trénuje i hostí soupeře. Kopidlenští hráli i krajskou soutěž, z té sestoupili v roce 2011 po nešťastném jaru. Největší úspěch přišel od mládeže: Pavel Kodet a Vojta Slavík se v roce 2007 stali přeborníky České obce sokolské ve čtyřhře mladších žáků a o rok později skončili druzí.
Dlouholetou postavou oddílu byl František Brodský, nestor stolního tenisu v okrese a starosta jednoty. Zemřel v roce 2021, stejně jako hráč a dlouholetý starosta a hospodář Václav Ševců. Vánoční turnaj dvojic, který se v sokolovně hraje o svátcích, nese od té doby název Memoriál Fandy Brodského. Hráčů ubývá a dětí se shání těžko, přesto oddíl pod vedením Radka Masáka přihlásil do okresních soutěží v roce 2023 čtyři týmy: dva dospělých, dorost a žáky.
Nohejbal a malá kopaná
Nejmladší oddíl vznikl v polovině roku 2017, když si parta nohejbalistů, která trénovala na starém hřišti za sokolovnou, řekla, že si ho opraví. Patnáct nových členů se domluvilo s jednotou a pustilo se do toho, jak píšou, v sokolském duchu, tedy svépomocí. Skáceli nemocné stromy, odvezli starou antuku, navezli novou a v roce 2020 přidali zamykatelný přístřešek na nářadí. V roce 2022 uspořádali první turnaj trojic a v létě k němu přibyl turnaj v malé kopané na trávě, který se od té doby koná každý rok. Oddíl vede Michal Novák.
Ženy, taneční a služby na plesech
Nejstarší sokolskou náplň drží oddíl všestrannosti žen, který se v čele s Danou Hojerovou schází v sokolovně jednou týdně ke cvičení a přitom se stará i o její úklid. Ženy jsou také tradičními pořadatelkami kurzu tance a společenské výchovy. Koná se v létě obvykle po dvou letech, učí se v sále sokolovny a končí věnečkem, kdy se v sále nedá sehnat volná židle. V roce 2022 chodilo do kurzu 16 párů, jaro 2017 zase překvapilo zájmem dospělých, když se na kurz pro manžele a přátele přihlásilo 18 párů.
Bez Sokola se v Kopidlně neobejde téměř žádný velký večer. Na plesech hasičů, města i zahradnické školy obsluhují členové jednoty kuchyni, výčep, bar a šatnu a na dětském maškarním bálu se ledečtí táborníci umějí převléknout za klauny.
Sokol dnes
Jednota měla v roce 2023 pětašedesát členů ve čtyřech oddílech: stolní tenis, nohejbal, všestrannost žen a ledečtí táborníci. Aktivních je podle vlastních slov výrazně méně a sehnat lidi na brigádu nebo službu na plese bývá oříšek. Největší starostí zůstává provoz a opravy velké památkově chráněné budovy, s nimiž pomáhají město a Královéhradecký kraj. V čele jednoty se v posledních desetiletích vystřídali mimo jiné František Brodský a Jan Kohut, ale tak jako v roce 1894 stojí všechno na tom, kolik lidí přijde a přiloží ruku k dílu.
Návštěva a jak se přidat
Domovem jednoty je sokolovna v Tyršově ulici. Budova není muzeum a běžně otevřená není, dovnitř se dostanete na plesy, karnevaly, divadlo a další akce, které se tu konají, a venkovní hřiště s antukovým kurtem je za budovou. Turnaje v nohejbalu a malé kopané jsou pro veřejnost. Kdo chce cvičit nebo hrát, může se přidat k některému z oddílů přímo v sokolovně. Přihlášky na tábor v Ledcích se podávají na začátku roku a místa se rychle plní; novinky i fotografie z tábora má jeho stránka na Facebooku. V červenci patří základna dětem, v srpnu tam bývají rekreační pobyty členů i nečlenů Sokola.
Souvisí s tím
-
SokolovnaFunkcionalistickou sokolovnu s kamenným soklem a sokolem na střeše postavili kopidlenští sokolové v době hospodářské krize podle návrhu jičínského architekta Čeňka Musila. Otevřeli ji v roce 1932, dnes je kulturní památkou a v jejím sále se dál cvičí, tančí, plesá i hraje divadlo.
-
Fotbalový klub FK KopidlnoKopaná se v Kopidlně hraje přes sto let. Od plácku za novou školou přes hřiště Za drahou v Lipové ulici, otevřené v roce 1934, až k historickému postupu áčka do 1. A třídy v roce 2024.
-
Škola v ulici Tomáše SvobodyBývalá měšťanská škola, ve které se učí od roku 1921. Dnes je hlavní budovou kopidlenské základní školy: po velké opravě v letech 2019 až 2022 sem chodí všechny děti od první do deváté třídy.
-
Zahradnická školaStřední škola zahradnická sídlí v kopidlenském zámku od roku 1948, kdy se sem přestěhovala z Chrudimi. Stará se o zámecký park a palmový skleník, učí zahradníky i rybáře a každý podzim zve na Kopidlenský kvítek.