Stará škola v Hilmarově ulici
Klasicistní škola z poloviny 19. století vedle děkanství. Narodil se v ní klavírista Béda Křídlo, víc než půl století v ní bylo městské muzeum a dnes je v ní Komunitní a vzdělávací centrum s knihovnou.
V Hilmarově ulici, hned vedle děkanství a pár kroků od kostela sv. Jakuba, stojí žlutá patrová budova s obloukovými okny v přízemí. Kopidlenští jí říkají stará škola nebo bývalé muzeum, dnes v ní sídlí Komunitní a vzdělávací centrum (KVC) s městskou knihovnou.
Škola z poloviny 19. století
Základní kámen školní budovy se slavnostně položil v roce 1851 a stavba byla hotová v roce 1853. Je to klasicistní jednopatrový dům s pravidelným půdorysem, jednoduše členěnou fasádou s kordonovou římsou a římsou pod střechou. Od roku 1993 je kulturní památkou.
Postavili ji jako školu a kromě tříd v ní byl i byt pro řídícího učitele, který tu bydlel s celou rodinou. Později budova vystřídala hodně nájemníků, byla v ní i mateřská škola a nějaký čas také knihovna.
Rodný dům Bédy Křídla
Ve školním bytě žil řídící učitel Josef Křídlo, Hilmarův nástupce ve zdejší škole. Jeho první ženou byla Hilmarova dcera Aloisie. Po její smrti se Josef Křídlo znovu oženil a 11. září 1876 se mu tady, přímo ve škole, narodil syn Bedřich, kterému se říkalo Béda. Pamětní deska na fasádě ho nazývá vnukem F. M. Hilmara, ve skutečnosti byl jeho nevlastním vnukem. V čísle 86 podle matriky zemřel v roce 1881 i sám Hilmar.
Béda Křídlo se proslavil jako klavírní virtuos, koncertoval v Praze, ve Vídni i v Kišiněvě a složil asi dvě desítky skladeb. Zemřel na tuberkulózu v pouhých 26 letech v roce 1902 v Jičíně.
Městské muzeum
V květnu 1934 se v Kopidlně sešla muzejní komise a městská rada na její návrh schválila zřízení vlastivědného muzea. Slavnostně se otevřelo 28. června 1935 v místnosti po knihovně. Sbírky rychle rostly, a tak pro ně město upravilo prostory ve staré škole. Za okupace muzeum muselo zavřít, znovu se otevřelo v roce 1947 a ve staré škole zůstalo až do konce.
Duší muzea byl Jaroslav Hammerbauer, který ho spravoval od roku 1935 do roku 1959. Byl archeolog, sběratel mincí a starožitností a dobrý kreslíř. Muzeum pod jeho péčí shromáždilo památky na děkana F. A. Vacka a na F. M. Hilmara, archeologické nálezy z okolí Kopidlna, staré nářadí, zbraně, obrazy, knihy i dokumenty z dějin města. Velký ohlas měla výstavka o Hilmarovi, otevřená o pouti v roce 1953. Hammerbauerovi se připisuje věta „Muzeum je duší a pamětí města“.
Na začátku 90. let se budova zavřela. Kvůli špatným podmínkám pro uložení sbírek se město v březnu 1998 dohodlo, že je převezou do muzea v Jičíně. Sbírky ale zůstaly majetkem Kopidlna.
Proměna v KVC
Rekonstrukce začala kolem roku 2009 a trvala tři roky. Stavbaři se potýkali s podzemní vodou a budovu museli staticky zajistit ocelovými táhly, takže se stavba protáhla a prodražila. Stála 28 milionů korun, z toho 22 milionů dala Evropská unie. Pracovalo se pod dohledem památkářů: zůstalo původní schodiště, ozdobné římsy, pískovcové prvky, vstupní dveře a trámy na půdě, okna jsou věrné kopie původních a kování je opravené.
Veřejnosti se nové centrum otevřelo 6. prosince 2012. V přízemí, v úrovni Hilmarovy ulice, je knihovna, která se sem přestěhovala z radnice. V patře je malá scéna, ateliér a dětská hernička, v suterénu školicí místnost. Budova má výtah a na zahradě je dětské hřiště. Konají se tu koncerty, výstavy, besedy, kurzy i bazárky.
Další kapitoly
-
Radnice na náměstíNovorenesanční budova s kozlem ve štítu stojí na náměstí od roku 1875. Byl v ní úřad, sál pro divadlo a plesy, kino, knihovna i obchod, v přízemí se dodnes vaří a vedle restaurace je teď bistro.
-
Zámek a zámecký parkZámek u Hilmarova náměstí byl přes dvě stě let sídlem Šliků, dnes v něm učí zahradnická škola. Kolem se rozkládá anglický park u Zámeckého rybníka.
-
Městský hřbitovHřbitov kousek od kostela založili Šlikové. Stojí na něm kaple svaté Moniky a dva náhrobky od sochaře Antonína Suchardy, nově k němu vede cesta s lavičkami a mladými katalpami.